9. listopadu 2012

Josef Urban: 7 dní hříchů

České pohraničí, rok 1945.

Útěk mladé ženy českého lesníka je zahalen tajemstvím. Jen ona sama ví, kdo a proč ji pronásleduje. Její svědectví by ji mohlo stát život...
Po jejích stopách se vydávají manžel a bratr, Čech a Němec, které svedl dohromady konec války a osud štvanců. Jeden chce zachránit své manželství, druhý hledá po návratu z fronty smysl života. 
Sedm dní trvající cesta se stává symbolem vzájemného hledání a touhy po ztraceném domovu. 

Příběh inspirovaný skutečnými událostmi v poválečném Česku.










Agnes:
Agnes jako postava se mi líbila. Byla mi sympatická, rozumná a určitě hrdinka. To, že ji hned v první den znásilnili a vyhnali, to mě dostalo. Ale to, že tak bojovala další týden o přežití, a ačkoli se k ní Jan choval tak hnusně, jediné co chtěla, bylo to, že ho chtěla najít a ochránit.
V poslední den jsem se fakt bála, že je mrtvá, ulevilo se mi, když se objevila v 8.den :)
Taky bylo hodně překvapující to, že vlastně na konci zjistíme, že ji Brachtl nestihl znásilnit, naštěstí ji Lubor zachránil, ačkoli pak ho zas poslal, aby se jí zbavil.

Jan Olšan:
O Honzovi ani nevím, co napsat. Zpočátku se mi líbil, pak začal on i Agnes vzpomínat na poslední roky a zhnusil se mi. A to ani nemluvím o tom, jak na ni vyjel, aby si doplnil svoje ego před chlapa, když tam byl jeden, který ji znásilnil. Pak si to u mě hodně spravil, když se vzpamatoval a zase začal Agnes milovat a hledat.
Jeho putování s Jurgenem bylo hodně drsné a nejvíc mě dostávaly situace, kdy přišel na místo, kde před pár minutami byla Agnes, tudíž se těsně minuli.
Nejvíc se mi zhnusil, když se vyspal s Marií, to jsem nečekala :( Vůbec mi jí pak nebylo líto, když spáchala sebevraždu.
Trochu mě pak už štval tím, jak se pořád snažil hrát dobráka a roztrhal Brachtlovy papíry, ačkoli věděl, že je šmejd, a jak se choval k Marii (a nevěděl, že znásilnil Agnes, ale věděl moc dobře, že ji unesl a drží ji). Takže rozhodně ne zrovna oblíbená postava. 

"Lesník si v šeru musí silně namáhat oči, ale přece ji poznává, svoji Agnes. Otáčí se na bok, dívá se do očí ženě, kterou opět začal milovat až tady na útěku."

""Tak na mě nekoukej a běž se převlíct!" V té větě cítí vysvobození. Myje si ruce jako Pilát, jen to ještě vůbec netuší."

Brachtl:
Tak většího šmejda jsem snad ještě nikde neviděla. Jakože to je co toto? Vezme si násilím jednu ženu, žije s ní, a potom znásilní i Janovu manželku? Kde se v něm vzalo tolik nenávisti? Nebyl mi rozhodně sympatický už od začátku :/



Jürgen: Od začátku bylo jasné, že se tam Jurgen ještě objeví, a že zřejmě bude ústřední postavou.  Zpočátku jsem ho neměla moc ráda, ale pak se to spravilo a chvilkama byl i zábavný a celkem jsem si ho oblíbila, ačkoli byl zapřísáhlý "SSák". Byla škoda, že ho nakonec tak hnusně zabili, když přežil všechno to peklo v Rusku, ale do tohohle nemůžu zasahovat, přece jenom se děj zakládá na skutečných událostech. 
"Na konci žádné války poražení slitování očekávat nemohou."
"Jako příslušníky jednotek SS je Rusové přibíjeli ke stromům hřebíky: za ruce, za nohy. Někdy jim dlouhý ocelový hřeb zatloukli přímo do čela."
"Každá identifikace s jednotkami SS byla smrtonosná. Kdo měl štěstí, toho jen zastřelili."

Lubor Přikryl: K němu taky nevím, co přesně říct. Celou knihu platil za toho největšího dobráka a v poslední den se dozvíme, že je vlastně jeden z největších šmejdů? :O


K ději: 


  • Kniha se mi líbila. Dám hodně hvězdiček za příběh, za propracovanost, kvalitu děje a přece jenom taky kvůli tomu, že je kniha podle skutečnosti. 
  • Ale...mám jednu velkou výtku a to styl psaní autora. Ačkoli je znát, že si téma hodně nastudoval a dokázal psát tak, že jsem nemohla skoro ani dýchat, když to bylo napínavé. Ale popis veškeré přírody a všeho kolem mi vadil, protože to bylo zbytečné zdržování. Někdy mi přišlo, že než ten člověk něco řekne, uběhnou dvě stránky. 
  • Chybělo mi tam více přímých řečí.
  • Co bych naopak chtěla vyzdvihnout, co se mi hodně líbilo, a proto má u mě Josef Urban velké plus je to, že všechny německé a ruské věty překládal. To v poslední době postrádám ve všech knihách, autoři předpokládají, že čtenář ovládá němčinu, ruštinu a další jazyky. 

1. DEN


  1. Kniha se tedy odehrává ve všech sedmi dnech a poslední osmý už je spíš jen pro objasnění.
  2. Hned první den se na scéně objevuje Karl Ditrich, vlastně ten největší šmejd, který všechno zpískal, a který zabil polovinu lidí.
  3. Kniha začíná tím, že všechny hlavní postavy zahlédnou, jak hoří tzv. Raškovské samoty, což je dům na samotě, kde bydlí český sedlák. Postupně se tam všichni setkávají a míjejí. Brachtl tam znásilní Agnes)
  4. A poslední dějová linie se odehrává dole ve městě, kam dorazí Rusové, slaví se a Češi si vyřizují účty s Němci. Příběh nahé ženy, která svírá dítě je opravdu strašný!

2. DEN

  1. Agnes čeká na Jana na nádraží
  2. Nakonec se Agnes i Jan vydají k Agnesinému otci, kterého ale Jan najde mrtvého a Agnes uteče dřív, než stihne zjistit, že je tam Jan.

3. DEN

  1. Prikryl zatýká Jana, zavře ho v lomu, kde se potká se Jurgenem.
  2. Jurgen začíná vzpomínat na Rusko, na všechna zvěrstva. Nesnáší Rusy, zároveň z nich má panický strach.

4. DEN

  1. Jan vzpomíná na minulost. Znovu se zamilovává do Agnes. Vzpomíná na svoji babičku Františku a matku Annu. Také zmiňuje německého otce, který je opustil.

5. DEN

  1. Agnes utíká...
  2. Jan ji hledá u Lubora a znovu ve Schreirově domě.

6. DEN

  1. Agnes je zajata.
  2. Ditrich ubytuje a schová Jana  a Jurgena.
  3. Marie svede Jana.
  4. Agnes je donucena pohřbít svoji mrtvou kamarádku.
  5. Ditrich dá Janovi papíry o Brachtlově spolupráci s nacisty a vysvětlí mu, že Brachtl chce Agnes, protože viděla, co se přesně stalo na Raškovských samotách.

7. DEN

  1. Jan se udá a nahlásí Brachtla Luborovi (předsedovi).
  2. Marie spáchá sebevraždu.
  3. Ditrich upálí malou českou holčičku a její rodiče.
  4. Ditrich uškrtí Jurgena.
  5. Ditrich zastřelí Brachtla.
  6. Ditrich postřelí Agnes.
  7. Ditrich zabit.

8. DEN

  1. vrací se Ron
  2. Agnes přežila


"A život jde neochvějně dál, běží, navzdory našemu přání, vybírá si svoji daň za krásu, za sílu i pošetilost."

"Napětí vrcholila, jako před začátkem velkého dramatu. Lesník i jeho pes to cítili v kostech. Opona stále halí jeviště, netečná k divákům, jež se vzápětí stanou samotnými herci."










2 komentáře:

  1. Tvrzení, že se jedná o zobrazení skutečných událostí, je hodně pomýlené. Je to laciný reklamní tah, který zkrátka J.Urban rád využívá.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to nemůžu popřít ani potvrdit. V knize se píše, že Urban strávil několik let studiem faktů, rozhovory postavami, atd. Takže předpokládám, že valná většina knihy se skládá z faktů. Ale jak říkám, jisté to zřejmě není.

    OdpovědětVymazat