28. září 2012

Suzanne Collinsová: Hunger Games - Aréna smrti

Autor: Suzanne Collinsová
Počet stran: 328
Rok vydání: duben 2006
Nakladatelství: Fragment

Obsah:

  V troskách bývalé Severní Ameriky se rozkládá země Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji.
   Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou. Poslušnost si udržuje kláním Hunger games – zvrácenou televizní reality show, ve které každoročně jedna dívka a jeden chlapec z každého kraje nedobrovolně bojují o život.
   Šestnáctiletá Katniss chce zachránit svou sestru, která byla vylosována, a nabídne svou účast dobrovolně.
   Do hry o přežití se přidávají i lidskost a láska…
   Dokáže přežít v divočině, když se všichni snaží o to, aby nespatřila další úsvit?



Postavy:

Katniss:
Katniss jsem si oblíbila. po dlouhé době to byla hrdinka, která měla svůj rozum a v podstatě nesla tíhu celé rodiny. Stala se hlavou rodiny, když jí zemřel otec a matka se psychicky zhroutila. Bylo mi líto, že má tak špatný vztah s matkou, ale asi to tak muselo být. Líbilo se mi, jak uvažuje, a jak se chová. V podstatě to byla úplně normální holka.
Jediné, co se mi nelíbilo bylo to, jak lhala Peetovi. Muselo jí být jasné, že on to bere od začátku vážně, a že ji má rád. Ale taky chápu, že nevěděla, co vlastně cítí, protože věděla, že bude muset Peetu zabít.


"Bude nás čtyřiadvacet. Mám slušnou šanci, že ho někdo zabije dřív než já."


Jinak k ní ale výtky nemám. Oblíbila jsem si ji a na to, že má jen 16let, je strašně chytrá a rozumná.

Peeta:
Peeta se mi na začátku moc nepozdával, ale hned když Katniss začla vzpomínat, jak se poznali, oblíbila jsem si ho a dokonce se mi začal líbit mnohem víc než Hurikán.


"Dodnes se nemůžu zbavit spojitosti mezi tím chlapcem, Peetou Mellarkem, chlebem, který mi vliv do žil naději, a pampeliškou, která mi připomněla, že náš osud není zpečetěn."















Hurikán byl nemastný neslaný, ale v podstatě to bylo hlavně tím, že nedostal moc prostoru, což je škoda, ale chápu, že se to tam nedalo nikam nacpat.








Kniha mě opravdu nebavila, dokud se tam neobjevil Peeta a nezačal popisovat, jak miloval Katniss už tolik let a prostě se mi vážně líbí :) Proto mě zarazilo to, co mu Katniss vyvedla na konci :(


"Pomalu mi dochází význam jeho slov. Letos mohou vyhrát dva splátci. Pokud pocházejí z jednoho kraje. Oba mohou žít. Oba můžeme žít.
Než se stačím zarazit, volám nahlas Peetovo jméno."

Ze všeho nejlepší bylo flirtování Peety s Katniss :)


"Jsi tu, abys mě dorazila, drahoušku?"
"Nejdřív se ke mně nakloň," říká. "Musím ti něco říct." Skláním se a přikládám mu zdravé ucho ke rtům, které mě šimrají, když šeptá: ""Nezapomeň, že jsme do sebe bláznivě zamilovaní, takže mě můžeš líbat, kdykoliv budeš mít chuť.""

"Mně nevadí, když mě uvidíš nahého," říká Peeta.
"Jsi jako zbytek mé rodiny," vzdychám. "Ale mně to vadí, jasné?" Obracím se k němu zády a hledím na potůček, dokud jeho spodky nedopadnou do vody. Určitě se cítí o něco líp, když může házet.
"Jsi docela choulostivá na takovou nebezpečnou osobu," poznamenává Peeta, zatímco vytloukám ze spodků špínu o dva kameny. "Teď mě mrzí, že jsem tě nenechal osprchovat Haymitche."



Haymitch a Cetkie:
Hádky mezi těma dvěma bylo to jediné zpestření v celkem nudné první půlce knihy. Každopádně Haymitch překvapil a nakonec se stal jednou z mých oblíbených postav. Přestal trochu s pitím a začal se chovat jako člověk. Doufám, že v dalších dílech dostane taky trochu prostoru.

Můj názor:

Začátek knihy je dobrý. Je poutavý a celkově promyšlenost celých Hunger Games je dobrá. Ale asi od třetiny, když hry začínají, začíná být kniha trochu nudná. Nemůžu si pomoct, ale nějak jsem u knihy pořád nemohla vydržet.

Když začly hry, myslela jsem, že se děj trochu rozjede. A ano, byl poutavý, ale přesto se mi to špatně četlo. Posun přišel konečně tehdy, když Katniss našla Peetu a začli bojovat spolu...

První věc, kterou chci vyzdvihnout je promyšlenost a velké znalosti autorky, co se rostlin týče. Dále se mi líbily nové věci jako reprodrozd nebo celkově to, jak vymyslela celý systém her.


Dále musím zmínit opravdu drsné popisy. Chvilkama to bylo už jako opravdu drsné, ukázány vraždy v přímém přenosu.

Hodně mě překvapilo, jak dobře Suzanne popsala vztahy mezi všemi těmi lidmi. Především samozřejmě u Katniss. To, jak na jednu stranu celý srdcem miluje otce a sestru a na druhou nenávidí matku, za to co jim vyvedla. Opravdu se mi líbily tyhle dva protiklady a bylo hezky popsané, že ačkoli se na matku zlobí, strašně jí chybí...

Celá kniha je psána v ich-formě, což bylo velké plus. Absolutně o nic čtenář nepřijde, protože téměř vše se odehraje Katnissině blízkosti, takže ich-forma byla opravdu dobrá a líbily se mi její myšlenkové pochody.

Oblíbila jsem si Routu a moc mě mrzelo, že zemřela. Byla to škoda. Překvapil mě taky Mlat, který byl nakonec taky jenom člověk. Ovšem, kdo mě děsil, byli splátci z Prvního kraje (Cato a Kordeta). Ti byli opravdu drsní.

"Najít téma není snadné. Hovory o domovu jsou bolestné. Hovory o momentální situaci nesnesitelné."

"Její slova jsou však klidná a konejšivá, s příslibem, že zítřek bude nadějnější než ten strašlivý časový úsek, který nazýváme dneškem."



Hodnocení:

Celkově bych za knihu asi moc nedala, protože do 3/4 knihy mě to opravdu nebavilo. Musím ale dát trochu vyšší hodnocení za propracovanost, nový nápad, opravdu dobrou psychologii postav a samozřejmě závěrečnou romantiku, protože jak už jsem řekla, nejlépe se kniha čte od toho, co se Peeta a Katniss spojí. Takže celkově:



Za knihu děkuji nakladatelství Fragment! 

Žádné komentáře:

Okomentovat