Meg Cabot: Mediátor 1

Meg Cabot (Meggin Patricia Cabot)

Pseudonym: Patricia Cabot
Narozena: 1. února 1967, Bloomingston, Indiana

• Je vdaná a žije s manželem v New Yorku
• Píše knihy pro děti, dospívající i pro dospělé (už více než 40)
• Po odpromování na univerzitě (Bc. umění) se přestěhovala do New Yorku, kde se pokoušela o malířskou kariéru (ilustrátorky), to jí ale bohužel nevyšlo
• Dostala práci jako asistentka ředitele vysokoškolské koleje na slavné New York University
• Po mnoha letech odmítání konečně prodala svou první knihou, kterou byl historický román, který vydala pod pseudonymem 
•  Mezi její nejznámější knihy patří: série Mediátor (1-6), série Princezniny deníky nebo např. kniha Where R You (podle které byl natočen seriál Missing=Pohřešovaní)

Mediátor 1:

Krajina plná stínů Svět šestnáctileté středoškolačky Susannah se hemží duchy, zbloudilými dušemi, které potřebují pomoc, aby se dostaly do "země stínů". Pomoci jim mohou "mediátoři", lidé se schopností zesnulé vidět a hovořit s nimi. Suze je jinak normální 16letá středoškolačka, která se musí vyrovnávat s matčiným sňatkem, přírůstkem tří nevlastních bratrů, stěhováním z New Yorku do Kalifor nie a změnou školy.

Můj názor:

Na Mediátora jsem slyšela strašně moc chvály. Všechny kamarádky z fóra mají přečtené všechny díly, ale já se musím přiznat, že bohužel dvojku fakt stahovat nebudu…

Začátek se mi moc líbil. Není to žádná náročná literatura, spíš taková oddechovka. Četlo se to hezky a zpočátku se mi Suze (jak jí všichni říkají) líbila, dokonce se mi líbila i ta její nespisovnost. Jak říkám, bylo to něco nového, svěžího a líbilo se mi to stěhování do New Yorku, změna prostředí, nový domov, noví bratři, její vlastní jména pro bratry :D (Prófa, Somna a Mimoň). Dokonce i začátek v nové škole se mi líbil. Velmi jsem si oblíbila otce Doma (Dominika :D ) a celou tuhle duchovní (misijní) školu.
Nejvíce se mi zalíbil Adam, Suzin spolužák, který měl vážné úžasné průpovídky :D
Přikládám dvě z nich:

Asi jsem nebyla sama, kdo o něm přemejšlel. Klukovi, kterej se svalil do pohovky naproti nám, když jsme s mamkou čekaly na přijetí, asi došlo, kam se dívám, a tak prohodil: „Říká se, že pláče krvavý slzy pokaždý, když tady maturuje nějaká panna.“ 
Nedokázala jsem si pomoct a trochu jsem vyprskla. Mamka se na mě káravě podívala. Sekretářka, baculatá žena ve středních letech, která vypadala, jako by to urazilo osobně ji, protočila panenky a pronesla znechuceně: „No, Adame…“ Adam, pohlednej kluk v mým věku, se na mě zadíval s naprosto vážnou tváří. „Je to pravda,“ prohlásil zasmušile. „Stalo se to vloni. Mý sestře. Ale je adoptovaná.“ 
 Zrovna jsem se jí pokoušela znova vnutit tuhle pitomost, když se otevřely těžký dřevěný dveře a do místnosti vešel kněz. 
Pozdravil nás: „Paní Ackermanová, moc rád vás zase vidím. A tohle musí být Susannah Simonová. Pojďte, pojďte se mnou.“ A pokynul směrem ke dveřím do svý kanceláře. 
Pak se zadíval na chlapce na pohovce a lítostivě zavrtěl hlavou: „Ale ne, pane McTavishi. Hned první den semestru?“ 
Adam pokrčil rameny. „Co na to mám říct? Ta škatule mě nenávidí.“
„Nemluvte laskavě o sestře Ernestině jako o škatuli, pane McTavishi. Přijmu vás, až si promluvím tady s dámami.“ 


Pak mamka odešla a otec Dominik se vydal se mnou přes dvůr. Předtím nařídil Adamovi, aby na něj počkal. „Jasan, padre,“ odpověděl Adam. Vrhnul po mně žádostivej pohled, když jsem vykročila za ředitelem. :D :D

Postupně se mi hodně zprotivila Suzina povaha. Na můj vkus byla až moc arogantní, ofouklá, sprostá a totálně nepříjemná k duchům, kterým měla pomáhat na druhou stranu. To její mlácení duchů jí na popularitě taky zrovna moc nepřidalo.

Konec byl celkem překvapivý a řekla bych, že „náhlý“. Čekala bych víc akce, víc reakce a víc romantiky. V podstatě s Jessem absolutně, s bráchama dobrý, ducha poslala na druhou stranu přes nějaké peklo, nebo co se to vlastně otevřelo a všechno přežila bez jediného škrábance. A to pomíjím to, že otec Dominik, který to dělá o půl století déle si s Heather neporadil za několik týdnů a Suze to prostě zvládla během tří dnů? Zjistila jsem, že asi už jsem na takový typ literatury moc stará. Nebo spíš na takovou hrdinku, protože nápad to byl opravdu dobrý, postavy taky nezklamaly, byly víc než dobré, ale prostě se mi celkově nelíbila Suze. Nemůžu si pomoct!

Nespravil to ani namakaný duch Jesse, který sídlí v Suzině pokoji. Bohužel. Podle mého mu bylo dáno strašně málo prostoru. Až v poslední kapitole se dozvídáme, jaká je jeho minulost, ale to jen tak kouskovitě. Jinak se v knize objevil asi třikrát. Vím, že holky jsou ze vztahu Jesse-Suze unešené, tak se možná časem odhodlám k přečtení dvojky, prozatím se k tomu ale bohužel nechystám.

Proto a za postupem knihy nesnesitelnou hrdinku Suze dávám jen dvě hvězdičky:

A ještě poznámečka. Zamrzelo mě, že Suzin otec zemřel tak brzy, ale opět...nic nevysvětleno, co se mu stalo, jak, jak se s tím maminka vyrovnávala. Mimochodem, Suzina maminka se mi moc líbila, stejně tak Andy a David :) V podstatě kromě toho, že ji otec navštěvuje jako duch, jsme se nic nového nedozvěděli. Přijde mi taky podivné, že otec ji i maminku hlídá a v takové chvíly, kdy málem umřela, se tam neobjevil? Prostě buď je spousta věcí nedotažena, nebo si autorka chystala půdu pro další díly...