Ludmila Hořká

 ŽIVOT:

Narození: 26.4. 1892, Štítina
Vlastním jménem: Marie Šindelářová
Rodné příjmení: Holubková
Úmrtí: 4.10. 1966, Opava 

Již v devíti letech malá Marie Holubková přišla o matku. Její otec vlastnil hostinec, kde musela již od dětství pracovat. Marie velice toužila po vzdělání, které ale bohužel nemohla dostat. Navštěvovala neměckou školu v kravařích, když pobývala u svých příbuzných. Otec se totiž po smrti matky znovu oženil a dceru poslal bydlet k tetě. Poté absolvovala českou dvoutřídku ve Štítině.
Marie se vdala, ale při první světové válce ovdověla. Po válce se znovu provdala za zedníka, který byt velmi často bez práce, proto musela sama živit celou rodinu, kterou tvořilo především 11 dětí. Už v této době píše do českých novin, ovšem německé obyvatelstvo ji zato nenávidí.
Již od mládí naslouchá pověstem z Hlučínska a především národním písním a pověstem. Má silného národního ducha, kterého bohužel nesdílí její rodáci, kteří sympatizují s Německem.
Abych to trošku vysvětlila. Hlučínsko dříve patřilo k Prusku, poté k Československu, což vlastně nechtěli, považovali se za Němce. Po 1938 připadlo Hlučínsko opět Německu. Právě tuto problematiku Ludmila Hořká úžsně popisuje ve svých dílech, protože část Hlučíňanů se považovala za Čechy a nedokázala jít ve válce proti svým Čechům, kdežto druhá půlka se považovala za Němce a bez milosti střílela české občany.
Zde, v této době, se potkává s různými lidmi, jejichž osudy poté perfektně vykreslila ve své tvorbě.
Ještě před válkou zakládá taneční soubor, s nímž jezdí po Moravě a společně s ostatními v hlučínském kroji propaguje celý svůj kraj-své rodiště. 


Po zabrání v roce 1938 odchází do Kostelce na Hané. Zákládá zde národopisný soubor Hanácká beseda. Jejich představení byla vždy beznadějně vyprodána. V Kostelci setrvává po dobu 10 měsíců. (Soubor existuje a vystupuje dodnes). Poté se vrátila domů do Dvořiska. V souvislosti se svou předválečnou činností byla vězněna a mnohokrát vyslýchána v Opavě.
Po ovládnutí Československa komunismem přestává publikovat. Znovu začíná až v roce 1959, kdy vychází její nejznámější vrcholná díla.

DÍLO:

• Bejatka (1959) - (Mialam dwóch synów, 1961)
• Bílé punčochy (1964)
• Dolina (1962)
• Doma (1943)
• Dvě slezské koledy (1987)
• Hanysové (1961)
• Mezivodky (1962)
• Modrá perla (1993)
• Moravská svatba z Hlučínska (1926)
• Národopisné paběrky z Hlučínska (1948)

• Trnité cesty (1975)  - obsahuje: Mezivodky, Bejatka, Hanys Benjamin - novely z první a druhé světové války: 

ČASOPISY, ve kterých Ludmila Hořká publikovala:

1. Moravec (Hlučínský časopis)
2. České slovo (Opavský časopis)
3. Náš domov (Opavský časopis)
4. Radostná země (opět Opavský časopis)  

By Sisi-Alex!

zdroje:
slovnikceskeliteratury.cz
bejatka.cz