Bárbara Mujica: Frida (2012)

Frida Kahlo, mexická malířka a významná kulturní osobnost, po otci německého původu, v dětství zmrzačená obrnou a ve věku osmnácti let téměř smrtelně zraněná, žila život plný extrémů. Vzala si za muže další klíčovou osobnost mexického kulturního života, malíře Diega Riveru, s nímž prožila vášnivý vztah naplněný láskou, ale také žárlivostí a nevěrou.

V tomto románu, jenž je živě vykresleným portrétem podmanivé a jedinečné ženy, se citlivou a emocionální vypravěčkou stává Fridina sestra Cristina, svědkyně a občas i přímá účastnice jejich bouřlivého manželství.

Sledujeme tak nejen intenzivní soupeření obou sester o přízeň Diega Rivery, ale i fascinující obrazový kaleidoskop Mexika první poloviny 20. století. V příběhu má své místo také řada jiných slavných osobností, například ruský revolucionář Lev Trockij či oslnivě krásné filmové hvězdy María Félix, Dolores del Río a Paulette Goddard.

Strhující životní drama slavné mexické malířky... Nové vydání oblíbeného biografického románu.

Autor: Bárbara Mujica

Nakladatelství: Metafora

Rok vydání: 2012

Počet stran: 408

Obsah:

U Metafory se mi velice líbí anotace, kde je sepsáno vše, co v knize najdete. Ano, velká část knihy popisovala dění v Mexiku v první polovině 20. století. A ano, kniha je psána z Cristinina pohledu (kdo viděl film, tak ví, že se jedná o Fridinu sestru) - vyprávěno v ich-formě, když Cristina vykládá celý svůj příběh psychiatričce. Někdy byly rušivé momenty, když oslovovala lékařku, která v knize absolutně nereagovala.

Příběh začíná dětstvím. Cristina popisuje její dětství s Fridou, když ještě byla zdravá, jak se mezi nimi tvořilo sesterské pouto, které Frida svou bezcitností a krutostí často porušovala. Poté velmi podrobně popisuje nejdříve Fridinu léčbu po obrně a poté po nehodě. Stranou nezůstává ani Fridina povaha.

Po léčbě přichází osudové setkání s malířem Diegem Riverou, kterého si následně vzala. Měli velmi zvláštní vztah, ale stále velmi procítěný. Diego Fridu neustále podváděl, potom i ona jeho, ale přesto spolu celé ty roky zůstávali a velice se milovali. Děj vygraduje ve chvíli, kterou čtenář čeká od začátku knihy, protože na ni Cristina neustále naráží. Cristina má dlouhodobý poměr s Diegem. Vše začíná, když mu nahá pózuje. Následně se do ní také zamiluje a žárlí. Paradoxně je to Frida, kdo Cristinu uklidňuje po jeho žárlivých scénách. Každopádně tímto se manželé odcizí, následně si Diego najde další milenku a rozvede se. Tady začíná část knihy, kdy Frida trpí ztrátou Diega, ale také stále se zhoršujícím zdravotním stavem, který se snaží přebít pitím, po němž je velice agresivní a bezcitná. Začíná se z ní stávat troska.

Vše končí velmi zmateně a celkem rychle. Cristina se stará o umírající Fridu, Diego se vrací a znovu se s Fridou žení. Každopádně ani obrovská láska mu nebrání, aby neměl opět spoustu milenek.

Závěr je velmi... diskutabilní. Kniha končí tím, že se Frida s Cristinou loučí a ta jí píchá smrtící injekci.

Moje hodnocení:

Popravdě jsem si vůbec nebyla jistá, jak knihu ohodnotit. Na jednu stranu se mi líbila, na druhou... strašně mě unavovaly popisy mexického dění. Ráda si přečtu, co se tam dělo, ale tohle bylo opravdu zbytečně moc. Dle mého názoru ta zabralo minimálně třetinu knihy. Bylo to opravdu přehnané. 

Druhá věc, co mi vadila, byla ta, že Cristina neustále oslovovala lékařku, odpovídala na její otázky atd., ale lékařka v knize ani jednou nepromluvila. Bylo to velmi rušivé, protože to často vstupovalo do příběhu jako "rychloodbočka". 

Naopak se mi líbily různé příběhy a popisy toho, jaká Frida vlastně byla. Na jednu stranu bezcitná, na druhou by se rozdala pro ty, co milovala. 

Zarazil mě ale závěr knihy, kdy Cristina Fridě píchla smrtící injekci. V tu chvíli mi došlo, že se opravdu jedná o beletrii (pořád jsem totiž marně doufala, že autorka, vzhledem k tomu, že se jedná o univerzitní profesorku španělštiny, nějakým způsobem s Cristinou nebo jinými členy Fridiny rodiny, spolupracovala - to jsem se ale bohužel mýlila). Jedná se opravdu o klasickou beletrii, kde autorka spojila těch pár známých věcí, které se o Fridě ví, a které jsme viděli ve filmu. Vše ostatní si vymyslela, což jsem se dozvěděla hned v doslovu. Ano, autorka si vymyslela převážnou většinu příběhů i popisů. Tímto mě opravdu velice zklamala. Byla jsem tak ráda, že jsem se o Fridě dozvěděla něco nového! :( Bohužel se ale jednalo o snůšku výmyslů.

Nechci ale ubírat hvězdičky jen proto, že už nejsem zvyklá číst klasickou beletrii, proto dávám čistý průměr = ***.

Za poskytnutí recenzního výtisku ještě jednou děkuji nakladatelství Metafora!